St. Petersburg International
Economic Forum


Russian export catalogue


Ruské středisko vědy a kultury v Praze

Noviny


Cit:

Cit:

Ruská ekonomika se přizpůsobuje sankčnímu režimu záměnou dováženého zboží vlastní produkcí

 

Nový obchodní rada ruské ambasády v Praze Sergej Stupar řekl Právu:

Čekáme změnu sankční politiky EU

Michael Švec

 

Rusko se v posledních týdnech potýká s prudkým propadem rublu. Jaké jsou podle vás příčiny a nakolik to souvisí s protiruskými sankcemi?

Devalvace rublu je součtem vnějších a vnitřních faktorů. K těm vnějšním patří změny na ropném trhu a režim sankcí – ten fakticky uzavřel globální kapitálový trh pro ruské věřitele a celou poptávku po valutách, jež jsou nutné pro refinancování a obsluhu těchto půjček, převedl na vnitřní valutový trh. Tím na něm vytvořil velkou nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou, což způsobilo mimořádně rychlou devalvaci. To všechno se přidalo ke strukturálním problémům ruské ekonomiky.

 

Co pád rublu znamená pro česko-ruské hospodářské vztahy?

Může se na nich bohužel přímo projevit. Pro ruské podnikatele, kteří platí v rublech, bude velmi složité se nynější situaci přizpůsobit. Jejich poptávka po zahraničních zařízeních a službách dočasně poklesne.

Jak víte, Česká exportní banka pozastavila vydávání úvěrů na projekty na území našeho státu. Jde o rozumné rozhodnutí, v nestabilní situaci nese poskytování úvěrů nová rizika. Do velmi složité situace se ale dostávají i společnosti, které si úvěr u ČEB vzaly za mnohem výhodnějšího kurzu. Naši podnikatelé se tak musí přizpůsobit novým podmínkám a to chce jistý čas.

 

Ovlivní situace i cesty ruských turistů do ČR?

Podle oficiálních čísel Českého statistického úřadu a (ruské) Federální služby státní statistiky od ledna do října 2014 navštívilo Česko o deset procent ruských turistů méně než v minulém roce. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur ale propad počtu ruských turistů vidí až o 30 procent. Obávám se, že se v nejbližší perspektivě tato čísla sotva zlepší: kvůli slabému kurzu rublu se snížila koupěschopnost obyvatelstva a přitom výrazně zdražily letenky a zájezdy.

 

Váš prezident zemi slíbil, že se ekonomika do dvou let vrátí k růstu. Vidíte to také tak?

Zaprvé, ruská vláda a centrální banka v souvislosti s poklesem kurzu ruské měny přijala řadu opatření ke stabilizaci situace. Podle mnohých expertů je hodnota rublu podhodnocena, což musí vést k jeho růstu. Silně to ale závisí na stabilizaci cen ropy. Pokud zůstane na současné úrovni (kolem 60 dolarů za barel ropy Brent – pozn. red.) a zůstanou i sankce, bude složité refinancovat úvěry ze zahraničí, což povede k vysokému odlivu kapitálu. Pokles naší ekonomiky v roce 2015 může dosáhnout až tří procent.

My si ale myslíme, že už v roce 2016 začne adaptační období, kdy bude možný růst. Nebude nijak vysoký, měl by se ale postupně přibližovat úrovni 2,5–3 procenta. Důležité přitom je, že se ruská ekonomika přizpůsobuje sankčnímu režimu záměnou dováženého zboží vlastní produkcí. To změní strukturu hospodářství, vzroste aktivní saldo obchodní bilance. Přesto máme důvod se domnívat, že v roce 2015 dojde ke změnám unijní sankční politiky – působí totiž problémy na obou stranách.

 

Teď se v Rusku čeká vysoká inflace, růst cen zboží včetně potravin. Chystá vláda cenové regulace?

Nedopustit prudký růst cen potravin je samozřejmě jedním z hlavních cílů. Nezapomínejme, že Rusko zavedlo odvetné sankce na významnou část zemědělské produkce mnoha zemí včetně EU. Tuto příležitost by měli využít ruští výrobci potravin, kteří produkují v „rublové zóně“. Ceny na domácí zboží by tak výrazně růst neměly.

 

Jak unijní sankce zasáhly obchodní vztahy mezi Ruskem a ČR?

Zatím je příliš nezasáhly, výjimkou může být finanční sektor, kde panují jistá omezení na poskytování úvěrů. To nejspíše pocítíme v roce 2015, kdy se kvůli nemožnosti úvěrování nebudou moci uskutečnit některé projekty. Zatím jsme zaznamenali 11procentní pokles dovozu české strojírenské produkce. Celková obchodní výměna klesla o devět procent, což v porovnání s jinými evropskými zeměmi není tak zlé. Přesto hledáme nové dodavatele zboží, které možná nebudeme moci kupovat ze Západu.

 Jde v první řadě o asijský trh. Na všech schůzkách s českými podnikateli slyším obavy, aby asijská konkurence nevysřídala české firmy. To je dilema pro českou vládu i byznys: nakolik jsou pro ně sankce výhodné. Ruský trh je obrovský, my nechceme české výrobce měnit za asijské. Jestli to ale bude třeba, pak to samozřejmě uděláme.

 

Prezident Miloš Zeman na rozdíl od většiny evropských státníků sankce odmítá. Má jeho postoj na vzájemný obchod nějaký vliv?

Chtěl bych vyzdvihnout nejen konstruktivní postoj pana prezidenta, ale i premiéra Bohuslava Sobotky, ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a šéfů oborových asociací a velkých podniků. I díky jejich snaze vidíme perspektivy do budoucna.

Vidíme, že lídři unijních zemí mají k sankcím různý vztah. Spolu s Českem proti nim vystupují Rakousko, Itálie, Slovensko, Maďarsko a další. V budoucnu se nám s těmito zeměmi bude zřejmě pracovat lépe než s těmi, jejichž představitelé neodůvodněně obviňují Rusko a trvají na uvalení nových sankcí.

 

Vy jste obchodním radou v Česku teprve tři měsíce. Jaké jsou podle vašich prvních dojmů rezervy v obchodních stycích?

I během mého krátkého pobytu v Praze proběhlo několik důležitých podnikatelských misí, pracovních návštěv a skupin. Předběžně bylo připraveno několik projektů. Za svůj úkol považuji zachovat už existující kontakty a styky a snažit se, aby jejich úroveň kvůli nynější nelehké ekonomické situaci nepoklesla. Překvapilo mě, že čeští podnikatelé, kteří spolupracují s Ruskem, neztratili víru v naše obchodní vztahy, mají k Rusku přátelský vztah a řekl bych, že nás žádné politické sankce ani ekonomické těžkosti nemohou rozdělit.

 

Zmínil jste přípravu velkých projektů. O jaké jde?

Teď se – pokud vím – projednává několik velkých projektů na modernizaci hutí v Rusku. Název společnosti nemohu říct, je to ještě důvěrné. Kontrakt má hodnotu sto miliónů eur. Jsou ale i další projekty a jednání, která pokračují bez ohledu na složitost situace.

Kromě toho máme velký zájem o podporu české vlády a doufáme, že v blízké době rozhodne o jednáních mezivládní komise.

Na rok 2015 máme nabitý program, ať už jde o cestu prezidenta Zemana do Ruska v květnu, či o jednání o jeho státní návštěvě na podzim. Prezident dostal pozvánku a oslavy Dne vítězství 9. května i na oficiální podzimní cestu. Rozhodnutí ale zatím ještě nepadlo.

 

Je na pořadu dne návštěva prezidenta Putina v ČR?

Máme pozvánku na lednovou akci v Terezíně, prezident zatím poděkoval – oficiální rozhodnutí o jeho účasti ještě k dispozici není. Myslím, že bude v polovině ledna. Určitě se ale této akce zúčastní vysoký ruský představitel.

Právo, 02.01.2015