St. Petersburg International
Economic Forum


Russian export catalogue


Ruské středisko vědy a kultury v Praze

Noviny


Čeští podnikatelé nechtějí ztratit ruský trh

Čeští podnikatelé nechtějí ztratit ruský trh

 

Rusko nadále patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům České republiky. V posledních letech náš vzájemný obchodní obrat vykazuje dobrou dynamiku a převyšuje například analogický ukazatel vnějšího obchodu Česka a USA.

 

Jako hlavní cíl vidím zachování vysoké úrovně oboustranné obchodně-ekonomické spolupráce mezi našimi zeměmi, které se podařilo dosáhnout v poslední době, a další práci v navyšování podílu jiného než nerostně-surovinového exportu z Ruska.

 

Klíčová regionální spolupráce

 

Rostoucí zájem o regionální spolupráci je důležitý faktor v rozvoji rusko-českých obchodních vztahů. Mezi Ruskem a ČR dochází k pravidelným výměnám obchodními misemi, české společnosti jsou dobře zastoupeny na ruských veletrzích a výstavách v různých regionech země, subjekty RF se zase aktivně účastní Mezinárodního strojírenského veletrhu. V roce 2014 navštívily MSV delegace z Moskvy, Čuvašské republiky, Sverdlovské, Samarské, Kaliningradské a Tulské oblastí. Úzce s ČR spolupracuje i Petrohrad, kde se realizují zajímavé projekty. Zvlášť bych zmínil zářijovou návštěvu Česka prezidentem z Tatarstánu R. N. Minnichanovem a cestu delegace vedené ministrem Janem Mládkem do Kazaně, k níž došlo minulý měsíc.

 

Perspektivní jádro

 

Nehledě na zrušení tendru na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín je jedním z nejpodstatnějších a nejperspektivnějších směrů spolupráce v oblasti atomové energetiky. Víme, že česká strana stále uvažuje o výstavbě dvou energetických bloků pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Vezmeme-li v potaz zkušenosti z dříve odvedené práce, má Rusko velmi dobré předpoklady pro vítězství v budoucích tendrech. Chtěl bych také zdůraznit spolehlivost českých partnerů v rámci realizace společných projektů v atomové oblasti ve třetích zemích. Za další nejdůležitější oblasti naší spolupráce lze tradičně označit automobilový průmysl, strojírenství, klasickou energetiku, chemický průmysl. Velký potenciál pro rozšiřování vzájemných interakcí je však i v dalších odvětvích.

 

Obchodně-průmyslová komora a WTO

 

Rusko nedávno získalo prestižní status plnoprávného účastníka světového obchodu tím, že se připojilo ke Světové obchodní organizaci (WTO) regulující pravidla zahraničních obchodních operací a ulehčující přístup k produktům, službám a investicím na trzích členských zemí WTO a taktéž poskytující přístup k ustáleným mezinárodním schématům řešení obchodních sporů. Ovšem v důsledku větší otevřenosti trhu a snížení importních cel zde vzniká nebezpečí vysoké konkurence našemu automobilovému průmyslu, agrárnímu sektoru či potravinářství.

Čeští podnikatelé plánující rozvíjet partnerské vztahy s Ruskem by měli zohlednit roli Obchodně-průmyslové komory RF, jejímž úkolem je rovněž napomáhat integraci ruského podnikání do systému světových hospodářských vztahů. Zvýšenou pozornost věnuje komora také otázkám zlepšení podnikatelského prostředí v Rusku, lákání investic do ekonomiky země a podpoře ruského exportu.

 

Důležitý úkol: přilákání investorů

 

Vláda Ruské federace považuje zlepšování investičního klimatu v zemi za jeden z hlavních úkolů. Ruský fond přímých investic přilákal už více než 15 miliard dolarů od předních investorů do společných fondů, více než sedm miliard bylo investováno do ruské ekonomiky. Devadesát procent investic přitom přišlo ze zemí Asie a Blízkého východu. V roce 2012 se ruská agentura ESKAR stala plnoprávným členem Pařížského klubu při Berlínské unii – mezinárodního uskupení institucí zabývajících se garantováním a pojišťováním exportu. Mezi českou EGAP a ESKAR byla uzavřena smlouva o spolupráci, spolupráce exportních pojišťovacích agentur může posílit pozice českých a ruských exportérů při realizaci společných projektů, především na trzích třetích zemí.

 

Silné a slabé stránky Čechů

 

Mezi zásadní výhody pro české společnosti v Rusku jistě patří mnohaleté zkušenosti spolupráce v různých oblastech, nasbírané už v socialistických dobách. To, že se mnohé podařilo zachovat a přenést do nové doby, pozitivně ovlivňuje stav obchodně-ekonomických vztahů v současnosti. Důležitou roli hraje menší jazyková bariéra. Přes výše zmíněná pozitiva není pochyb o tom, že dnešní zahraničně-politická situace se negativně odráží na ukazatelích investiční spolupráce. U projektů odstartovaných dříve ovšem realizace pokračuje. Jedním z příkladů je paritní podnik české společnosti KOVOSVIT MAS a ruské „Gruppa MTE“ na výrobu obráběcích strojů v Azově. Ruské společnosti a banky se nechystají opouštět český trh. Je to nedávno, co byl dokončen prodej LBBW banky ruskému podnikateli I. Kimovi (Expobank).

 

Dopady sankcí a ukrajinské krize

 

Bohužel v podmínkách ukrajinské krize a uvalených sankcí se objevila určitá specifika postihující nyní ekonomické vztahy mezi našimi zeměmi. Zaprvé je zjevná určitá zdrženlivost v oblasti investiční spolupráce, jelikož jsou zde pochopitelné obavy české strany z možných potíží s financováním budoucích projektů. Zadruhé se i čeští partneři pozastavují nad tím, že sankční politika svědčí o porušování norem mezinárodního práva, mimo jiné zapracovaných do normativních základů WTO.

 

Sankce nemají podporu u mnoha představitelů podnikatelské sféry, protože jsou z jejich pohledu nepochybně škodlivé pro podnikání. Češi navíc nechtějí ztratit ruský trh a v plné míře si uvědomují rizika spojená s případným rychlým obsazením perspektivních míst na ruském trhu zahraniční konkurencí. Během tradiční konference „Ruský byznys den“, která proběhla na konci září v rámci 56. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně jasně zaznělo přesvědčení nevyklízet vydobyté pozice.

 

Nejprozíravější podnikatelé vyzývají „nevymlouvat se na sankce“ a hledat cesty pro realizaci svých plánů orientovaných na Rusko bez ohledu na zahraničně-politické nuance. Kromě toho bychom neměli zapomínat, že vztahy ruského a českého podnikání jsou komplexní. Mluvíme o škále zahraničně-obchodních operací – licencích, exportním financování, společných rusko-českých podnicích, investicích do různých ruských společností, aktivech ad. Mnoho forem podnikání sankce nijak nezasáhly, takže zde existuje několik možných způsobů řešení aktuální situace. Absence možnosti exportovat například otevírá prostor pro zakládání firem v Rusku.

 

Čísla nejsou alarmující

 

Nehledě na zahraničně-politické procesy bych upozornil na pozitivní dynamiku rusko-české obchodní výměny. Podle údajů Federální celní služby Ruska z uplynulých devíti měsíců se v roce 2014 zvýšil tento důležitý ukazatel o více než pět procent (7,9 miliardy dolarů). Údaje v české statistice jsou skromnější, nicméně snížení obchodního obratu o sedm procent podle výsledků tří kvartálů roku 2014 (9,2 miliardy dolarů) nevidíme jako kritické. V dlouhodobé perspektivě máme všechny předpoklady pro další zvýšení rusko-českého obchodního obratu.

 

Euroasijská unie

 

Smlouva o Eurasijském ekonomickém svazu ulehčí českým podnikatelům, kteří pracují na trzích členských zemí tohoto integračního uskupení, jelikož se jedná o zavedení unifikovaného celního tarifu a společných způsobech netarifní regulace. Svaz se může stát klíčovým elementem v řetězci mezi Evropou a dynamicky se rozvíjejícím asijsko-tichooceánským regionem. Dané uskupení má značný průmyslový a ekonomický potenciál, což může představovat dobrou možnost pro české podniky a pro rozšíření jejich činností v našich státech.

 

Sergej Stupar, obchodní zástupce Ruské federace v ČR